|
|
Důvěra v evropské a mezinárodní instituce – duben/květen 2023
Čadová, Naděžda
Evropské unii v současné době důvěřuje o málo méně než polovina (46 %) českých občanů, naopak polovina veřejnosti (50 %) jí nedůvěřuje. Důvěru OSN a NATO vyjadřuje nadpoloviční podíl českých občanů (NATO 56 %, OSN 52 %) a více než třetina občanů k nim pociťuje nedůvěru (NATO 36 %, OSN 37 %).\nVíce než třetina oslovených důvěřuje Evropské komisi (38 %) a Evropskému parlamentu (36 %), nicméně o něco vyšší, a to přibližně poloviční, podíl jim nedůvěřuje (Evropské komisi 47 % a Evropskému parlamentu 50 %).\n\nDůvěra jednotlivým institucím a představitelům Evropské unie se pohybuje od necelé jedné čtvrtiny po necelé dvě pětiny společnosti, přičemž nedůvěra těmto institucím převažuje nad důvěrou. Podíl nedůvěřujících v případě všech sledovaných evropských institucí a představitelů od roku 2021 významně vzrostl.
|
|
|
Role západní Evropy v bezpečnostní politice Spojených států amerických v letech 1945-1950
Dolejší, Ondřej ; Koura, Jan (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá zahraniční a bezpečnostní politikou Spojených států amerických vůči západní Evropě v letech 1945-1950. Jedním ze základních cílů je analýza významu a role západní Evropy (zejména Velké Británie, Francie, zemí Beneluxu a Itálie) v bezpečnostní politice Spojených států amerických od konce druhé světové války do vzniku konfliktu v Koreji. V práci rovněž nebude opomenuto, proč se Spojené státy aktivně zapojily do otázek evropské bezpečnosti po druhé světové válce, přičemž velká pozornost bude věnována vzniku Severoatlantické aliance a problémům spojených s jejím fungováním v letech 1949-1950. Zkoumaná problematika bude navíc zasazena do širšího kontextu politického vývoje poválečné západní Evropy a začínající studené války.
|
|
|
Reflection of National Identities in Bosnia and Herzegovina in the Discussion of NATO Membership
Fajtová, Magdaléna ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Kuľková, Miroslava (oponent)
Diplomová práce "Reflexe národních identit v Bosně a Hercegovině v diskusi o členství v NATO" je diskurzivní analýza zaměřená na sociopolitické prostředí v Bosně a Hercegovině v kontextu diskuse o možném vstupu do Severoatlantické aliance. První část práce začíná přehledem historie zapojení NATO do konfliktů v bývalé Jugoslávii, následuje shrnutím současných vztahů NATO se zeměmi západního Balkánu, konkrétně s Bosnou a Hercegovinou. Zvláštní pozornost je věnována národní identitě a její roli při provádění zahraniční politiky země. Druhá část práce je věnována zkoumání současné politické debaty. Snaží se pochopit, jak národní identita formuje diskusi o přistoupení k organizaci. Konkrétně se prostřednictvím diskurzivní analýzy snaží identifikovat nástroje používané v politické debatě a dopad, který má na celkové politické prostředí země.
|
|
|
Důvěra v evropské a mezinárodní instituce – červenec 2020
Hanzlová, Radka
V rámci červencového šetření pokládalo CVVM sadu otázek týkající se důvěry občanů mezinárodním organizacím (EU, NATO, OSN) a institucím Evropské unie. Evropské unii v současné době důvěřuje přesně polovina (50 %) českých občanů a 45 % jí nedůvěřuje. Důvěru OSN a NATO vyjadřuje přibližně stejný, nadpoloviční, podíl českých občanů (OSN 55 %, NATO 54 %) a přibližně třetina občanů k nim pociťuje nedůvěru (NATO 34 %, OSN 32 %).
|
|
|
Role západní Evropy v bezpečnostní politice Spojených států amerických v letech 1945-1950
Dolejší, Ondřej ; Koura, Jan (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá zahraniční a bezpečnostní politikou Spojených států amerických vůči západní Evropě v letech 1945-1950. Jedním ze základních cílů je analýza významu a role západní Evropy (zejména Velké Británie, Francie, zemí Beneluxu a Itálie) v bezpečnostní politice Spojených států amerických od konce druhé světové války do vzniku konfliktu v Koreji. V práci rovněž nebude opomenuto, proč se Spojené státy aktivně zapojily do otázek evropské bezpečnosti po druhé světové válce, přičemž velká pozornost bude věnována vzniku Severoatlantické aliance a problémům spojených s jejím fungováním v letech 1949-1950. Zkoumaná problematika bude navíc zasazena do širšího kontextu politického vývoje poválečné západní Evropy a začínající studené války.
|
|
|
Integrace zemí Visegrádské skupiny do EU a NATO. Spolupráce či samostatný postup?
Brychta, Martin ; Jeřábek, Martin (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se snaží najít odpověď na otázku, zda země sdružené do Visegrádské skupiny, tedy Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko, spolu spolupracovaly během svého úsilí o vstup do Severoatlantické aliance a Evropské unie. Práce je rozdělena do čtyř částí, první popisuje počátky visegrádské spolupráce, druhá pak vstup těchto zemí do Severoatlantické aliance, třetí část se věnuje průběhu přistupování do Evropské unie. Poslední část nastiňuje pokračování spolupráce v rámci Visegrádské skupiny po završení integračního úsilí v roce 2004. Jako teoretické východisko pro Visegrádskou skupinu je použita teorie mezinárodních režimů. Práce nastiňuje průběh přístupového procesu a jednotlivé případné formy spolupráce.
|
|
|
Důvěra v evropské a mezinárodní instituce – duben 2016
Pilecká, Jarmila
V rámci dubnového šetření pokládalo CVVM sadu otázek týkající se důvěry občanů mezinárodním organizacím a institucím Evropské unie. Konkrétně občané vyjadřovali míru své důvěry k Severoatlantské alianci, Organizaci spojených národů a Evropské unii. Z institucí Evropské unie pak dále hodnotili, nakolik důvěřují Evropské komisi, Evropskému parlamentu, předsedovi evropské rady a vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (tzv. ministryni zahraničí EU).
|
|
|
Role střední Evropy v bezpečnostně-politických vztazích na pozadí Visegrádu
Siekliková, Lenka ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Bohatová, Martina (oponent)
Předmětem diplomové práce je role střední Evropy v bezpečnostně-politických vztazích se zaměřením na Visegrádskou skupinu jako představitele středoevropské regionální spolupráce. Práce se nejprve věnuje obecně mezinárodním režimům, ke kterým Visegrádská skupina patří, popisuje důvody jejich vzniku a funkce, jež plní. Dále se práce zabývá regionem střední Evropy, jeho vymezením a spoluprací, která v něm probíhá. Stěžejní část práce je věnována konkrétně Visegrádské skupině, jejímu vzniku a vztahům mezi členskými státy a především působení v rámci Evropské unie a Severoatlantické aliance. V závěru jsou zhodnoceny úspěchy a neúspěchy v bezpečnostní a obranné oblasti spolupráce visegrádských zemí a nové možnosti, které se v současné době pro takovou spolupráci naskýtají.
|
host ::
RSS.